Princezna z oceli
Do černý díry
na hranu života
do středu víry
křídly třepotá.
Můj černý havran
s černýma očima.
Živote zběsilý,
kde končíš, začíná…
Má černá díra
tichá a tajemná.
Letíme spolu
pod námi krajina.
Havraní síla
rozdává, přijímá.
Magii černou,
ve které rozjímám.
Nad temným světem
nad jeho ovcemi.
V korzetu černém
princezna z oceli.
Letíme nízko
na hraně života.
Havrane černý,
ať křídla třepotaj…
Rozpárej nebe,
kéž se z něj sype víra.
Po rychlym přeletu
princezna neumírá.
Letíme spolu
pod námi krajina.
Životem zběsilým
vše končí, začíná.
